Bylo, nebylo. „Nee.“ Můj milý den…. „To už vůbec ne! Takže.“
Jednoho neurčitého dne, před sedmi a půl lety, jednoho neurčitého večera, na konci roku, se slavil a zapíjel neurčitý svátek, spíše taková oslava. Oslava konce roku. Neurčitá. Pochopitelně… Jedna neurčitá parta kamarádů se sešla na neurčitém místě na Skuhrově. Jedna holka a jeden kluk po sobě navzájem pokukovali, a před tímto dnem se oba nezávisle na sobě rozhodli, že už kašlou na vztahy a celkově na hledání partnera. A ano, introvertní holce alkohol pomohl v jakési stydlivosti a s pomyslnou sbližovací bariérou, což konec konců pro extrovertního kluka skončilo neurčitě dlouhou cestou ze Skuhrova až do Jablonce. „Promiň lásko, ale alespoň ses hezky prošel, ve sněhu.“ Neurčitý den, kdy kluk konečně došel do Jablonce, se rozhodl napsat holce a zeptat se, jaký má prožitek z oslavy, kde oba byli omámeni alkoholem a byli si o něco bližší. Holka zareagovala pozitivně a, a.
A ano, tady jsme. Mišák a Já. Ty a Já. Přítel a přítelkyně. Snoubenec a snoubenka. My. Budoucí M&M Znamenáčkovic.
Na začátku vztahu to bylo krušné, ty sis řekl, že se dokážeš o sebe postarat a žil si v bytě po taťkovi a já akorát byla v maturitním ročníku. Ty si řešil školu i práci, já maturitu a to, co bude po tom. Jako čerstvě zaláskovaný pár jsme se chtěli hodně scházet, ale počítal se i online videohovor (skoro jak za covidu, který jsme taky úctyhodně zvládli). Nejvíc jsem se zamilovala do tvé podporující povahy, modrých očí s kudrnatými vlasy, a především humoru. Ale co jsem nezmínila a přikládám tomu velkou váhu, je ta skvělá chemie mezi námi. Zmíněná chemie, která způsobila i to, že ses v tomhle ohledu více otevřel. Doslova. Možná bych si občas přála, aby sis alespoň ty dveře na toaletu zavíral.
Ze začátku si musel mít se mnou velkou trpělivost a trápení, když jsem po půl roce vztahu mluvila o dětech. Díky, že si měl v tu dobu nasazené realistické brýle, protože kdyby ne, tak nevím, co bychom dělali. Vždyť v tu dobu jsem byla ještě malá holka, pískle! Zároveň, když tak o tom přemýšlím, tak jsme si společné děťátko pořídili a to byla naše černá, úžasná Leia. Ale rozhodně náš vztah byl teprve na začátku. Každopádně s klidným srdcem můžu napsat, že v danou dobu jsem věděla, že chci, aby si byl jednou otec mých dětí. Našich dětí. Stejně tak jako můj budoucí muž, manžel, partner, se kterým budu chtít zestárnout.
Každopádně naše cesta byla plná radostí, ale i starostí. Plná pozitivních prožitků, ale i bolestivých a silných krizí. Ale za to jsem vlastně neskutečně vděčná, jelikož právě díky těm starostem si myslím, že právě proto jsme dnes až tady. Negativní zážitky a momenty patří do života a neuvěřitelně dokážou posílit a obrnit vztah. Alespoň ten náš. Jsem vděčná kolik si mě toho zvládl naučit, co všechno jsme spolu prožili a zároveň na kolik mě ještě dnes dokážeš překvapit. Miluji tvůj humor, náš společný sarkasmus. To, že si ostatní myslí, že se hádáme, ale při tom do sebe ještě v snesitelné míře zamilovaně rýpáme. To, že jsme schopní si ze všeho udělat srandu. Jsem vděčná, že mě dokážeš rozesmát třeba když pláču, ale i když jsem na tebe opravdu naštvaná. Miluju na Tobě, že mi stále, každý den, každou společnou minutu dáváš najevo, že jsem důležitá, výjimečná a milovaná. Cítím vděčnost, protože se s Tebou cítím jako já. Vždy v tvé blízkosti se cítím neuvěřitelně, protože když si se mnou jsem sebevědomá a věřím si. Ale, na co díky Tobě nikdy, nikdy nezapomenu? Bez otevřené a upřímné komunikace to prostě nejde. „Zase si měl pravdu, divný…“ Miluji ten protipól, když jsem se na začátku vztahu bála být otevřená a upřímná, protože jsem se bála reakce. A teď? Chci být otevřená a upřímná, protože se těším na každou tvou reakci, která mě naplňuje pocitem planoucí a intenzivní lásky.
A tohle celé bych chtěla uzavřít tím, co už jsem jednou použila, ale chtěla by to i doplnit:„Máš ve mně přítele a já v tobě ajťáka, milujícího partnera, extrovertního baviče, milovníka koček, impulzivního plánovače, odborníka na 3D sochy, abstinenta, terapeuta, vypravěče, posluchače, hérečku, snílka, budoucího otce našich dětí i stavitele vysněného domečku, citlivého chlapáka, a především nastávajícího manžela.“
